Královéhradeckou záchranku opouští ředitel Mašek, co všechno se jen v roce 2017 povedlo?

Královéhradecká záchranka poskytuje svoje služby na území Královéhradeckého kraje, tedy na prostoru o celkové rozloze 4759 km². Stará se o více než 550 000 obyvatel.

Ředitel Mašek končí a na tiskovce bilancoval

A má napilno. Jen v roce 2017 totiž byli její zaměstnanci povoláni "do akce" každých deset minut. Ti jsou rozděleni do 31 výjezdových týmů. Aktuálně jim "šéfuje" Jiří Mašek, který práci svých podřízených představil na nedávné tiskové konferenci. Zároveň se Jiří Mašek v této funkci prezentoval při jedné z posledních příležitostí.

Od března na jeho místo nastoupí Libor Seneta, současný náměstek ředitele pro léčebně preventivní péči. Stávající ředitel Mašek svůj post opouští po dlouhých sedmi letech. Uspěl totiž ve volbách do Poslanecké sněmovny a v barvách domovské strany ANO tak odchází svoje názory hájit právě do sněmovny.

Při této příležitosti si proto nemohl nezavzpomínat na historii svého působiště i začátky vlastní. Ty se odehrávaly nejdříve ve škamnech královéhradeckého Gymnázia J. K. Tyla, později tamtéž vystudoval lékařskou fakultu. V rámci pracovního života si vyzkoušel pozici záchranáře, lékaře urgentní medicíny i internisty. Svého času pracoval u Letecké záchranné služby Hradec Králové.

Úspěchy královéhradecké záchranky v roce 2017

Nynější působiště opouští v dobách, kdy vzkvétá a v rámci republiky patří k pracovištím s vysokou úrovní. Hradecká záchranka například využívá přelomový koncept tzv. firstresponderů. To jsou lidé, kteří se žijí svůj normální život, vykonávají svou profesi a přitom ovládají první pomoc a na základě pokynů, jež se k nim dostanou ze speciální aplikace, jsou schopni vyrazit za člověkem, jehož například postihla zástava srdce. Průměrně dokáží na místo určení přijet o více než pět minut dříve než zdravotníci. Výrazně tím zvyšují šanci na to, že postižený přežije. Tento systém zvýšil kvalitní přežití pacientů se zástavou srdce téměř o 5 %. V absolutních počtech jde v královéhradeckém kraji ročně navíc o dvacet pacientů propuštěných domů po srdeční zástavě v dobré stavu.

Podobný model zdravotnické péče má svoje opodstatnění hlavně v horských a venkovských oblastech, kde trvá delší dobu, než se záchranka na místo dostane. Kořeny má ale v zahraničí, k nám ho královéhradecký tým přinesl z Izraele a v Evropě podobné aplikace fungují jen v Dánsku a jednom švýcarském kantonu.

Součástí záchranky se tak postupně stalo více než 450 firstresponderů. Jsou mezi nimi hasiči, záchranáři, zdravotní sestry, lékaři, policisté nebo pracovníci horské služby v civilu, ale také řada vyškolených laiků. Zapojit se tedy mohou i dobrovolníci z řad veřejnosti, podmínkou je absolvování školení.

Druhou užitečnou pomůckou jsou externí defibrilátory. V rukou mobilních posádek policie, městské policie, hasičů, horské služby a se jich momentálně nachází 48. Kraj podpořil i nákup defibrilátorů do vybraných horských středisek.

Automatické externí defibrilátory ve správný čas a na správném místě jsou dalším významným faktorem, který může přispět k záchraně nemála lidských životů.

Za zmínku stojí zavedené předávání zprávy o pacientovi z výjezdu elektronicky přímo do nemocničních informačních systémů včetně digitálního podpisu, tedy uvedení "bezpapírové dokumentace" do reálného života a projekt sdílení lékařů mezi záchrankou a nemocnicí. Tento projekt pomáhá řešit nedostatek lékařů v systému. To vše jsou královéhradecké novinky roku 2017 a jsou výsledkem dobře odvedené práce všech zaměstnanců záchranky.