Trestní řízení a jeho zneužití

Procesní předpisy jsou stále komplikovanější, což otevírá cestu k různorodým výkladům. Mnohdy i k výkladu naprosto účelovému. A týká se to i trestního práva.

Jak probíhá trestní řízení a jaká jsou rizika

Stávající právní úprava trestního řízení přináší celou řadu možností ke zneužití tohoto procesu. V neprospěch fyzické i právnické osoby mohou být zneužity nejrůznější informace, a to jak v rámci soudního procesu, tak i veřejného života. Žádná z osob v trestním řízení figurujících přitom nemusí být ve veřejném životě původně známa, neexistuje tedy oprávněný důvod k tomu, aby byly jakékoli soukromé informace vynášeny.

Sporné je již získávání informací. Je totiž nutné na samém počátku ověřit, zda vůbec došlo k trestné činnosti. Policejní orgány proto dokumentují předmětné jednání. Pakliže dojdou k závěru, že ke spáchání trestného činu reálně došlo, na pořadu je zahájení trestního stíhání.

Fakt, že trestní stíhání bylo zahájeno vůči konkrétní osobě, však ještě neznamená, že lze jednoznačně říci, co vlastně spáchala. Reálně totiž může být trestní stíhání zahájeno kvůli jiným okolnostem, než kvůli kterým bylo původně zahájeno pouhé prověřování. Dle zákona se toto potenciálně protizákonné jednání, kvůli němuž se zahájí trestní řízení, nazývá skutkové.

O tzv. záznamu o zahájení úkonu v trestním řízení se pojednává konkrétně § 158 odst. 3 trestního řádu. Dále litera zákona pracuje s termínem procesní úkony. Právě to jsou úkony, které nakonec vedou ke zjištění protizákonného jednání, tedy například odposlechy.

V opačném případě bude samozřejmě veškerá činnost ze strany policejních orgánů ukončena s tím, že se jakékoli protizákonné jednání neprokázalo, a tedy není k zahájení trestního řízení důvod. Nicméně nárok na přístup k již shromážděným informacím má poškozená osoba. Čili ta, která dala k zahájení těchto kroků podnět. Může tedy na základě vlastní žádosti být s veškerými procesními úkony seznámena. A právě tyto informace tak lze ve výsledku použít k úplně jiným účelům, než bylo původně zamýšleno.

Ústavní soud na téma příkazu a odposlechu telekomunikačního provozu, a to dne 29. 7. 2017, následující:

"Ustanovení § 158 odst. 3 trestního řádu není postaveno na principu objasňování a prověřování spekulativního tvrzení o spáchání trestného činu, ale jen takových tvrzení, která zakládají důvodné podezření, a tedy nejsou pouhou spekulací".

Jak konkrétně lze trestní řízení zneužít: vypracování trestních oznámení účelově

zneužití pravomoci úřední osoby (typicky policejní orgán), která si jednak může sama zpracovat informace, které se údajně týkají trestného činu, případně jí takové mylné informace budou "pouze" poskytnuty

Činnost policejních orgánů se za takové situace řídí zákonem č. 273/2008 Sb., o policii, ve znění pozdějších předpisů. Dozor státního zástupce je nutný až v okamžiku, kdy existuje důvodné podezření na spáchání trestného činu. Pak je dle § 158 odst. 3 trestního řádu sepsán záznam o zahájení úkonů trestního řízení, který se dostává ke státnímu zástupci.

Státní zástupce však vzhledem k množství záznamů zcela jistě nemá příliš prostoru na to, aby se jimi důkladněji zaobíral. Otazníky se vznášejí i nad přátelskými vazbami policejních orgánů a státních zástupců. Případně naopak: Existují i snahy osobu státního zástupce obejít a příslušné záznamy mu neposkytnout. Ve všech těchto momentech se tak významně otevírá prostor pro zneužití trestního řízení.