Zima se blíží a horská služba je v pohotovosti

Lyžařská sezóna začíná a horská služba na to reaguje posíleným svých řad. Přibyly stovky dočasných zaměstnanců a dobrovolníků.

Hory mají napilno

Nejvíce nováčků se "do služby" nahlásilo v Krkonoších. Tady budou od této chvíle působit hned dvě stovky záchranářů. Celkem horská služba na území republiky zaměstnává 100 profesionálních a 450 dobrovolných záchranářů, kteří ročně pomáhají u 8 000 případů. Více práce mají pochopitelně v období zimy. To za zábavou na lyžích míří na zasněžené svahy desítky tisíc nadšenců.

Personální posily se přitom rekrutují z docela pestrého spektra civilních zaměstnání. Například Jan Král, pokud zrovna nezachraňuje ztracené duše v horách, je dřevorubcem. A působí i v náročném terénu v zahraničí. Toto povolání ho proto více než dobře předurčuje pro výpomoc u horské služby. Všichni uchazeči totiž samozřejmě nevyhnutelně musejí splnit určité předpoklady. Než se stanete členem horské služby, projít musíte fyzickými testy a absolvujete i důkladné několikanásobné školení.

Pomáhat může každý

A co zájemce vede k takovéto výpomoci, když se jedná o poměrně náročnou činnost? Jak uvádí zmiňovaný Jan Král, primárním motivem je především osobní zaujetí a snaha věnovat se něčemu užitečnému a prospěšnému. Jan Král v tom není sám. Jak už bylo zmíněno v úvodu, právě Krkonoše potřebují posily nejvýrazněji. Dobrovolníků, kteří se zapojí v sezóně, angažuje aktuálně 22.

Místní horská služba má stabilně 47 zaměstnanců. Je ale potřeba v exponovaných obdobích obsadit nejen velké služebny, hlavně na trase Žacléř - Harrachov, ale také ty malé. Těch jsou po horách roztroušeny desítky.

Nový náčelník horské služby Pavel Jirsa to potvrzuje. Krkonoše mají nejvíce zaměstnanců a čelí nejhustšímu provozu. Každé ruce navíc se tak zkrátka hodí. Vždyť jen loni musel se svými spolupracovníky vyrazit do terénu více než dvaapůltisíckrát.

Dovětek ředitele ZZSKHK MUDr. Jiřího Maška

Horská služba Krkonoše úzce spolupracuje se Zdravotnickou záchrannou službou Královéhradeckého kraje, která zajišťuje školení a odborné stáže pro příslušníky horské služby. Spolupráce se každoročně zúročuje při stovkách společných zásahů v horách, kde je horská služba vzhledem k rychlosti zásahu pro pacienty nenahraditelná.

Při nejzávažnějších úrazech a u pacientů s náhlou zástavou základních životních funkcí lze tvrdit, že bez zásahu vyškolených horských záchranářů před dojezdem či doletem posádek zdravotnické záchranné služby by naděje na přežití byla minimální.

Další šanci na přežití zástavy oběhu v horách přináší systém AED - automatických externích defibrilátorů, které záchranná služba rozmisťuje na vybrané horské boudy a doplňuje tak systém mobilních AED v rukou příslušníků horské služby.